Historie

700 metrů dlouhým labyrintem chodeb a sklepů vás provedou školení průvodci, prohlídka trvá přibližně 45 minut a během ní zdoláte 212 schodů. Trasa je vybavena expozicemi, které vám přiblíží, jak byly sklepy původně využívány. Kromě výkladu průvodců se více o historii můžete dozvědět z informačních tabulí, které jsou umístěny u každé expozice. Jejich obsah je ke stažení i zde, viz níže.

Více než sto let před vydáním rozsáhlého městského privilegia, které Václav I. v roce 1243 udělil brněnským měšťanům, vyrůstala v místech budoucího královského města slovanská trhová osada. Již tehdy stály na území dnešního městského jádra dvory původních českých obyvatel a vznikaly osady nově příchozích cizích kolonistů. Svá sídla zakládali podél starých obchodních cest a stavbou domů a hospodářských objektů utvářeli město s tržišti a ulicemi, obehnané hradbami. S rozvojem stavební činnosti vznikaly na svazích brněnských kopců stavby, které byly v průběhu doby přestavovány a upravovány, až nakonec, ve většině případů, s výstavbou nových objektů zanikly. To, co se zachovalo, zůstalo po dlouhá staletí skryto pod vrstvami spraší a navážek původního městského terénu. Postupným odkrýváním brněnského podzemí můžeme dnes odpovědět na mnoho otázek týkajících se nejen počátků vzniku města, ale i způsobu života v průběhu celé jeho existence.

Zdálo by se, že stavby po staletí ukryté pod dlažbou brněnských ulic a náměstí zůstávají zapomenuty a bývají náhodně objeveny jen při stavebních pracích, zasahujících hluboko pod úroveň terénu. Skutečnost je však taková, že podzemní prostory se velmi často připomínají samy způsobem tak razantním, že je nelze přehlédnout. V době modernizací a přestaveb domů i celých bloků byla sklepení, která ztratila původní funkci lednic či skladů vína a kupeckého zboží, často zavezena odpadky nebo sutí a zazděna. Staré štoly historických vodovodů přestaly být kontrolovány, studny a jímky byly zasypány a většina vojenských staveb zanikla při likvidaci městského hradebního systému. Novým dlážděním města v upravených uličních čarách byly odstraněny přirozené větrací průduchy a sklepní prostory začaly trpět nadměrnou vlhkostí. Nedokonale vyplněné podzemní prostory s pokleslými zásypy společně s proměnlivým vodním režimem spodních pramenů a občasnými haváriemi vodovodního řadu způsobily, že stropní klenuté konstrukce začaly časem ztrácet svoji stabilitu a únosnost. Statické poruchy domů, propadání povrchu komunikací a vznikající kaverny v městských ulicích byly první projevy destrukce podzemních staveb. Zřícení několika domů, propadání vozidel a přibývající úrazy vrcholící lidskými tragédiemi přiměly vedení města zabývat se brněnským podzemím se vší vážností.

Průzkumy brněnského podzemí jsou realizovány magistrátem města Brna od sedmdesátých let minulého století a jsou jednou z mála stavebních činností, které městu historické památky opět vracejí. Jen malá část objevených prostor má předpoklady k další existenci. Rozhoduje o ní nejen historická hodnota, stavební zachovalost a statická únosnost původních konstrukcí, ale především možnost realizace přijatelného vstupu a pravděpodobnost dalšího využití. Za více než třicet let průzkumů bylo objeveno a sanováno překvapivé množství zajímavých sklepních prostor, chodeb, štol a studní, při nichž bylo zdokumentováno na tisíce archeologických nálezů a učiněno mnoho důležitých historických poznatků.

Historie brněnského podzemí je velmi bohatá a jeho rozsah s pokračujícím průzkumem stále roste. Nové objevy a nálezy každým rokem rozšiřují znalosti a doplňují chybějící souvislosti o době, kdy tyto stavby vznikaly a sloužily svému účelu. Dokladů o činnosti našich předků, které nám Brno prostřednictvím podzemí postupně nabízí, je zatím stále dost. Je to paměť města, která nám předkládá k posouzení, co ze zajímavé části historie ležící pod brněnskou dlažbou bude pro příští generace zachováno.

Od samého počátku městského osídlení vznikaly stavby vyvolané potřebou skladovat potraviny v chladných prostorách. První podzemní sklípky vznikaly v podobě prosté jámy ve tvaru hrušky s kruhovým otvorem, hloubené až dva metry pod úroveň terénu. Sloužily vždy jen několik let, většinou k ukládání obilí (tzv. obilnice). Začátkem 13. století rostla potřeba větších prostor na uskladnění zboží určenému k prodeji. Hlavní příčinou byl příchod nových majetnějších osadníků a následný rozmach kupeckého a řemeslnického prostředí v rychle se rozvíjejícím středověkém městě. Konstrukce sklepů byla rozmanitá. Zpravidla ji tvořily desky (většinou jedlové), zapřené za dřevěné sloupy nebo trámy, kolíky opletené proutím a omazané jílovitou hlínou, nebo byly vyhloubeny do ulehlé spraše bez dalšího vyztužení. Vstup do sklepa umožňovala vnější vstupní šachta s žebříkovým schodištěm. V některých případech byly stěny sklepa vyzděny z kamenů spojovaných jílem. Ty pak překrýval plochý trámový strop, na kterém leželo obytné přízemí s dílnou nebo kupeckým krámem.

Ve 14. století bylo Brno jedním z nejvýznamnějších měst českého království. Počet obyvatel stoupl na tehdy úctyhodných 7 500 a Brno se stalo třetím nejlidnatějším městem království. Vzrůstající počet kupců, řemeslníků a šlechticů, kteří zakládali ve městě své rezidence, vyžadoval další prostor k ubytování nových obyvatel a skladování většího množství zboží i potravin. Domy byly postupně rozšiřovány a pod novými trakty vznikaly nové kamenné sklepy různých velikostí a počtů, propojené podzemními chodbami se sklepy původními. Se stabilizací hospodářské situace, rozvojem obchodu a narůstáním majetku měšťanů koncem 15. století začíná nová etapa výstavby sklepů. Použitím metody ražení důlním způsobem s následným zaklenutím cihlovou klenbou se sklepní prostory začínají rozšiřovat i pod veřejná prostranství. V 17. a 18. století pokračuje zvětšování sklepů hloubením dalších pater bez ohledu na nadzemní zástavbu. Vznikají rozvětvené sklepní labyrinty nejen pode dvory či sousedními objekty, ale zasahují hluboko před uliční čáry, pod veřejná prostranství, ulice i náměstí. Od těch dob se také tradují pověsti o tajemných a rozsáhlých brněnských chodbách, jež sahají daleko za hradby města.

Zelný trh byl v minulosti podzemními prostorami doslova “prošpikován”. Menší i větší prostory v různých úrovních, chodby propojující jednotlivá patra, sklepy četných pivnic, taveren, hostinců i krčem, štoly, přivádějící vodu do kašny, i stoky, zbavující tržiště nečistot, vytvořily pod povrchem tohoto náměstí skutečný podzemní labyrint. Při průzkumu brněnského podzemí a následných stavebních úpravách byla část dochovaných sklepů staticky upravena a propojena do jednoho celku. Od roku 2011 je Labyrint pod Zelným trhem zpřístupněn veřejnosti.